Arduino revealing - 2 - more amateur than ever ~ Sochise

Jak jsem psal v prvním díle, nedávno jsme oprášil skříňku, kde jsem delší dobu uchovával své Arduino (nebo spíše, jeden z jeho klonů).
Možná teď bych se nad těmi klony mohl chvíli pozastavit. Pak zase popíšu jak jsem zápasil v dalším experimentu s LabVIEW. Tento seriál nemá za úkol učit, jak pracovat s Arduinem krok za krokem, ale být spíše inspirací, co dělat, aby Vás to bavilo.

Klony?

Ano Klony. žijeme v moderní době, kdy klonování je běžná věc.
Před více než rokem jsem začal zvažovat nákup nějaké hračky, abych využil svou pracovnu a vercajk, který jsem měl k dispozici z dob studia. Na internetu jsem našel zmínky o Arduinu. Hledal jsem tedy více informací. Na internetu jsou mraky aplikací pracující s touto platformou. Celkem se mi to líbilo, ale cena se mi zdála poněkud vysoká. Zas nejsem tak bohatý, abych dal několik tisíc za základní sadu, která by pak strávila značnou část své životnosti někde v zaprášené skříni. "Co když mě to nebude bavit" říkal jsem si. To by pak byly jenom vyhozené peníze. Zkusil jsem tedy využít své bohaté znalosti s nákupem na internetu v zahraničí. Zjistil jsem, že existují kopie - klony - Arduina. Dokonce jsem našel základní sadu s klonem Arduina. Jmenuje se Infiduino Uno R3

Jak už název napovídá, jedná se o klon modelu Arduino UNO. Na první pohled nepoznáte rozdíl. Stejně je to i s funkčností. Zkoušel jsem s ním už hodně věcí a funguje stejně jako originál. Důvod proč jsem se rozhodl koupit klon, byla hlavně cena. Infiduino je cenově neporovnatelně jinde. Pokud se nacházíte ve stejné nejistotě před nákupem Arduina, určitě můžu doporučit pořídit nejdřív klon.
Arduino je v současné době velice populární. Cena originálu je totiž v porovnání s podobnými vývojovými deskami velmi nízká. Podobné kity mohou stát klidně i desetinásobek a jsou tedy určeny pouze pro firmy s vlastním vývojem, kde si mohou vyzkoušet vlastnosti nového procesoru a podobně. Arduino je svou cenou dostupný i civilům, kteří mají bastlení jako hobby, nebo malým garážovým firmám. Ovšem českému nadšenci se může i tato cena zdát vysoká, proto jsem si taky pořídil nejdříve klon.

Experiment - Arduino + LabVIEW

A teď k experimentu. Tento experiment mě stál mnoho úsilí a nervů. Nakonec jsem však se dopracoval k výsledku a dokázal jsem pomocí softwaru LabVIEW provést experiment s blikáním LED (tedy téměř stejný experiment, který jsem v prvním díle schválně vynechal, protože je primitivní). Ale přece jen s LabVIEW je to o něčem jiném.
Pokud jste studovali elektrotechnickou školu, střední či vysokou, určitě jste na LabVIEW narazili. Například v laboratořích elektrotechnických měření jste jej využili pro nějakou blbost, jako třeba měření vybíjení kondenzátoru. LabVIEW představuje graficky a vývojový nástroj pro návrh systému od firmy National Instruments. V současné době mám možnost tento nástroj využívat.
Sedl jsem si tedy k PC a začal zkoumat jak propojit Arduino s LabVIEW. Pro amatéra jako jsem já, byla podpora celkem nedostatečná. Po instalaci LabVIEW jsem si přes VI package manager (VIPM), stáhl interface pro Arduino (LIFA). To je jednoduché. VIPM se nainstaluje společně s LabVIEW. Po otevření se zobrazení seznam možných rozšíření, které se stahují z internetu. Instalace doplňků je také jednoduchá. Po instalaci přišlo na řadu vlastní připojení. To bylo peklo. Stručně: Nešlo to. Po pár hodinách nervů a pročítání diskuzí, proč se pořád objevují chyby a připojení Adruina s LabVIEW nefunguje, jsem došel k tomu, že nové Arduino IDE nejspíše nespolupracuje s LIFA (LIFA_Base jednoduše nešlo nahrát).
Pro nové IDE (1.6.3) je třeba stáhnout jiný interface - LINX. Jak vypadá VIPM vidíte na obrázku níže. Červeně je zobrazen u mě nefunkční LIFA a žlutě nový, funkční LINX.

LIFA vs. LINX

Jde o to, že u LIFA jste museli mít puštěn také Arduino IDE a v něm nahraný LIFA_Base. LINX toto nevyžaduje a v prvním pokusu si sám nahrál do Arduina vše potřebné. Po spuštění LabVIEW je postup následující. V menu Tools vyhledejte MakerHub, pak LINX, Firmware Wizard. Vyskočí nové okno, kde postupně vyberete platformu, typ, COM port, firmware version (Serial/USB). Pak dojde k nahrání SW. LEDky TX a RX by měly svítit během nahrávání. Postup nahrávání je vidět i na monitoru. Pokud něco z toho nepozorujete, SW se nenahrál. Pokud dojde ke správnému nahrání, tlačítkem Lauch example spustíte první experiment. Celý postup je níže ve screenshotech.

experiment

Po spuštění experimentu vyskočí okno s ovládacím panelem. Zvolíte si digitální výstup (na obrázku je pin 13, který představuje SMD LED na DPS. Není třeba zapojovat žádnou diodu. Ale klidně si můžete připojit svou diodu přes rezistor podle schématu a zvolit si vlastní externí digitální pin. Taky přikládám video, jak to funguje.

A to by bylo asi všechno dneska. Dva dny jsem strávil nad tím, abych si mohl rozsvítit diodu, tak doufám, že se Vám to taky podaří :-). Zkusím ještě nějaké pitomosti s LabVIEW, dokud ho mám k dispozici.