Tak a je to tu. Konec. Konec té zpropadené akce s jménem Nanowrimo. Byl to hodně zabitý měsíc díky tomu. Obzvlášť když jsem byl déle v práci, nebo byl hokej a pak jsem byl docela unaven, nebo jsem byl mimo a pak jsem musel dohánět. Byly to nervy. Myslet co psát, vymýšlet děj. Bylo to šílené a náročné.
I tak by se dala celá akce popsat, ale jakmile jsem dokončil limit padesátí tisíc slov, spadla ze mě všechen stres a cítil jsem se uvolněně. Byl to neskutečně dobrý pocit, když jsem se mohl podívat na wordcounter, který nakonec ukázal něco přes padesát jedna tisíc slov. Kdybych celý text ještě vytiskl, vypadalo by to ještě lépe.
Ze začátku bylo psaní pohoda a každý splněný denní cíl byl motivující k dalšímu psaní. I dohánění víkendového flákání nebylo těžké. Ovšem psát každý den a ne málo, se časem projeví. Přišlo to asi v polovině, tedy někdy kolem patnáctého listopadu. Od toho dne se vše začínalo hroutit. Byl jsem unaven a splnit denní limit bylo peklo. Ale chtěl jsem to dokázat. A taky se podařilo.
Co závěrem říci k této akci. Super. Jděte do toho. I vy kdo chcete začít se psaním. Tím, že se vezete s dalšími miliony spisovatelů, motivuje vás to k psaní. Asi bych to přirovnal k jízdě na kole v peletonu, kdy se skupinka drží pohromadě a i slabší jedinec nedovolí, aby mu ostatní ujeli. Příští rok se účastním zase. Mezitím budu trénovat. Zpropadená akce to byla pouze do ukončení. Nyní bycho hodnotil Nanowrimo za super nápad.
0 komentářů:
Okomentovat